Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci
Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
Osud rozhledny na Šacberku
Romantismus 19. století a rozvoj turistiky v první polovině 20. století měly kladný vliv na rozvoj rozhleden. První rozhledna v českých zemích byla postavena rozkazem majitele panství Aloisem Lichnštejnem, je datována do roku 1802 a nachází se na 20 metrů vysokém Minaretu v parku při zámku Lednice. Koncem 19. století se o stavbu rozhleden zasloužily hlavně města a různé okrašlovací a turistické spolky.
 
První rozhledna (1854 - 1870)
 
V roce 1854 zřizuje Jihlava na nedalekém vrchu Šacberk (613 m. n. m.) první rozhlednu. Toto místo nebylo vybráno náhodne, neboť se jedná o středověkou lokalitu dolování stříbra, která je opředena mnoha lidovými legendami. Jednalo se o oblíbenou oblast jihlavských osadníků pro nedělní vycházky, proto jiné lokality v blízkosti města, byť pro stavbu rozhledny vhodnější, nebyly vůbec brány v úvahu. Tato první rozhledna byla zřízena díky nápadu jihlavského starosty Petera Ernsta Leupolda von Löwenthala (1800-1872). Jeho návrh v roce 1853 prezentovalný před obecním výborem byl jednohlasně schválen a stavba mohla začít. Město poskytlo materiál ze svých lesů a částku asi 400 zlatých. Stavba rozhledny probíhala od podzimu 1853 do jara 1854 a 5. května byla prohlédnuta zástupci jihlavského mětského úřadu a mětským stavebním mistrem Alexandrem Theurerem, byly odstraněny stavební závady a 23. července se v jihlavských novinách objevuje článek, který zve občany na slavnostní otevření rozhledny. Následujícího dne se ve 2 hodiny odpoledne vydal slavnostní průvod z náměstí směrem k rozhledně v čele s členy městského střeleckého sboru s kapelou. Na místě byla zahrána národní hymna a návštěvníci zde setrvaly až do setmění.
 
Podoba první rozhledny se dochovala pouze ze slovního popisu. Přízemí bylo zděné a nad ním se nacházel taneční sál, který také sloužil jako shromaždiště lidí za nepříznivého počasí. Nad sálem se tyčila věž z dřevěných trámů s vyhlídkovými galeriemi ve dvou poschodích nad sebou. Nad vchodem byla umístěna černá tabule se zlatým nápisem "Cives cibilus". Dochovaly se dva plány z této doby, ale údajně ani jeden neposloužil k finální stavbě.

První plán, vytvořen představeným městského stavebního úřadu Johannem Swobodou 24. listopadu 1852, zobrazoval rozhlednu jako malý jednopatrový zámeček v pseudogotickém slohu s obdelníkovým půdorysem a čtyřpatrovou věží o výšce 15,8 metrů. Celá stavba měla být ze dřeva, kromě zděného jádra v přízemí se vstupem na věž, kuchyní a výčepem. Zděná část byla obklopena dřevěným loubím o výšce 1,7 metrů. Cena této realizace činila 1 910 zlatých.

Druhý plán, který je nedatovaná a anonymní, představuje modernější vzhled rozhledny. Z osmibokého částěčně zděného přízemí vyrůstá třípodlažní dřevěná věž. Zděná stavba obsahuje opět kuchyň, výčep a otevřenou přístupnou část. Ochoz byl umístěn na střeše ve výšce 19,5 metrů. Rozpočet této varianty činil asi 733 zlatých.
 
Rozhledna na Šacberku byla první svého druhu v Českomoravské Vrchovině a zaujímala také místo v první dvacítce rozhleden v českých zemích. Rozhledna se stala oblíbeným výletním místem jihlavských obyvatel. Pobyt byl zpříjemněn občerstvením v přízemí rozhledny, které provozoval Alois Geibler. Po smrti Geblera v roce 1865 se pár let prodej neprovozoval. Květen na Šacberku patřil studentským majálesům, kteří každoročně absolvovali výlet k rozhledně, kde probíhaly slavnosti. Nevlídné klimatické podmínky neustále poškozovaly dřevěný materiál a věž musela být mnohokrát opravována. Velké opravy bylky provedeny v roce 1861, kdy policejní komisař Adolf Kirschner shledal mnoho závad - rozbitá okna, děravá střecha, zatékání vody a žádal jejich urychlenou nápravu, což městská rada vykonala za cenu 27 zlatých. V roce 1865 byla nalezena velká závada v prostředním patře věže, které muselo být nahrazeno za cenu 255 zlatých. Podzim roku 1870 byl ve znamení velkých rozmarů počasí, silných větrů a bouří. 23. října se objevila nad městem polární záře, což nevěstilo nic dobrého. V noci ze dne 26. a 27. října panovala nad městem prudká vychřice, jež trvala od půlnoci až do páté hodiny ranní. Lámaly se stromy, byla poškozena věž kostela sv. Jakuba a v budově reálky bylo rozstříšíštěno na 108 skleněných tabulek. Po rozednění nebylo již možné na vrcholkami stromů rozhlednu spatřit, byla povalena bouří.
 
Oprava rozbité věže již nebyla možná, dřevo se prodalo v dražbě a na místě bývalé rozhledny zůstalo pouze zděné přízemí s tanečním sálem, které stále více podléhalo zkáze. Nakonec byl i tento stavební materiál vydražen. Zájem o Šacberk postupně upadal, neboť pod kopcem byl zřízen v aleji nový taneční parket, kam se nově konaly výlety s muzikou.
 
 
Druhá rozhledna (1907 - 1940)
 
V roce 1895 je v Jihlavě založen Okrašlovací spolek pro Jihlavu a okolí, v jehož čele stál zpočátku krátcce dr. Theodor Tomascheka po něm profesor Franz Piger. Spolek byl německý a měl přes 400 členů. Členové spolku se staraly o vysazování stromků a parkové úpravy města. Neustálé volání obyvatelstva pro obnovení rozhledny na Šacberku bylo vyslyšeno a spolek požádal městkou radu o povolení ke stavbě a uspořádání sbírky na její stavbu. 6. června 1901 byla stavba schválena avšak přípravy probíhaly velmi pomalu, v roce 1905 Piger onemocněl a byl přeložen z Jihlavy, stavba se zastavila zcela. V roce 1907 nový vedoucí spolku Emanuel Schulz dává na valné hromadě 20. března 1907 nový impuls k zahájení stavby, začala nová sbírka a stavby se ujal významný jihlavský architekt Kajetán Malnati (1871-1915). Uvažované varianty železné nebo betonové věže byly z důvodu vysokých nákladů zamítnuty a v konečné verzi plánu získala rozhledna podobu štíhlé, 27,7 metrů vysoké dřevěné věže spočívající na 4,4 metrů vysokém kamenném soklu osmiúhelníkového půdorysu o průměru 6,5 metrů. Dřevěná věž měla také osmiúhelníkový tvar a ochoz pro návštěvníky byl umístěn ve výšce 21,5 metrů. Stabilitu věže zajišťovala čtyři silná lana ukotvena vždy na třech místech nad sebou v zemi. Městská rada přislíbila vklad 1000 K. Rozpočet předložený spolkem činil 5 600 K a sám vykázel 3 241 K, zbytek uhradila spořitelna. Během léta 1907 byla stavba dokončena a 1. září  se konalo slavnostní předání veřejnosti.
 
Z horního náměstí zamířil k Šacberku slavnostní průvod v čele s ozdobnými vozy s kapelou, za nimi šli trubači v historických kostýmech. Kdo nechtěl pěšky, mohl se svést do Bukovna k hostinci U Labutě omnibusem. Pro příchodu k rozhledně byl sestaven živý obraz s alegorickými postavami, většinou z německých pohádek a pověstí. Vchod do rozhledny hlídala stráž v historických kostýmech. Po sestavení živého obrazu přivítal starosta okrašlovacího spolku Emanuel Schulz jihlavského starostu Vincence Inderku a členy městké rady a spolku. Lidé se bavily až do soumraku a slavnostní den nepokazil ani krátký déšť.

Rozhledna na Šacberku nebyla pouze cílem výletníků, ale stala se především symbolem jihlavského jazykového ostrova. I slavnostní otevření bylo spíše německou manifestací namířené proti Čechům, kteří se slavnosti patrně vůbec neúčastnili. O návštěvu rozhledny byl velký zájem. V prvních 21 dnech vystoupilo na ni téměř 2100 osob. Jako suvenýr byly vytištěny pohlednice s motivem rozhledny. V roce 1927 proběhla výraznější rekonstrukce, kdy byla položena nová krytina na střechu a vytvořen nový nátěr - investice 9 200 Kč.
 
Osud druhé rozhledny byl stejně tragický jako první. V úterý 2. října 1940 v 10 hodin dopoledne zachvátil rozhlednu požár, který se nepodařil uhasit ani třem hasičským sborů z Jihlavy, Zborné a Bedřichova. Naštěstí se oheň nerozšířil do okolního lesa, neboť panoval bezvětří. Hořící rozhlednu pozorovali lidé z náměstí skrz dnešní Komenského ulici. Požár pravděpodobně zapříčinila rozžhavená kamna instalována v objektu rozhledny, která byla využívaná německou armádou jako letecká pozorovatelna. Celá událost byla vyšetřena a v prosinci 1940 bylo potvrzeno, že spolek nenese za zničení odpovědnost, ta byla zničena zapřičiněním nedbalosti vojáků wehrmachtu. Nakonec však vina nebyla prokázána a vyšetřování bylo zastaveno.
 
Třetí rozhledna (1942 - ?)
 
Ihned po požáru na žádost německých občanů Jihlavy začal okrašlovací spolek přopravovat stavbu nové rozhledny. V lednu 1942 však ve svém úsilí nepokračoval a ve zřízení pokračoval městský úřad.  Stavební plány nakreslil v červenci 1942 ing. Šob, pracovník městkého stavebního úřadu. Připravil dvě varianty projektu. První počítal s využitím železobetonu, druhý upřednostňoval kámen. Projekt ing. Šoba působí velmi moderně a odvážně. Rozhledna měla mít tvar postupně se zužujícího štíhlého tubusu s galerií s šesti okny ve výšce 30 metrů nad zemí. Celková výška věže dosahovala výšky 37,55 m. Na galerii by lidé mohli vystoupat po točitých schodech nebo pohodlně se svézt výtahem. Z galerie by se pak měl naskytnou krásný a čistý pohled na okolí nad korunami stromů. Schodiště byla důmyslně vymyšlena tak, že po jednou by návštěvnící vystoupali nahoru a po druhém zase dolu. Nad galerií se nacházela ještě jedno patro, kam lidé mohli vystoupit a kde by byl instalován dalekohled. U země byla v projektu rozhledna obklopena dřevěnou stříškou.  Celkový náklad na stavbu včetně výtahu byl vypočítán na částku 715 000 K, u kamenné varianty by se vzhled rozhledny nezměnil, ale kvůli silnějším zdem nebylo možné instalovat výtah, ale mohlo se rozšířit schodiště - tato varianta vycházela na 464 000, přičemž galerie by zůstala železobetonová. Vypracováním rozpočtu však snaha o zřízení nové rozhledny na Šacberku skončila. Náročný finanční projekt musel být ve válečné době odsunut stranou, aby se už nikdy neobnovil.

Následující epocha již nepřála rozhlednám a dnes na vrcholku Šacberku nalezneme pouze kamenný podstavec po předchozí rozhledně. Třeba se ještě dočkáme dne, kdy se nad jihlavskými vrchy opět bude honosit monumentální stavba rozhledny, třeba postavené podle nadčasového projektu ing. Šoba. 

(čerpáno: Vlastivědný sborník Vysočiny : oddíl věd společenských: Muzeum Vysočiny, Jihlava et al., 2000 352 s.)
O projektu  |  Napište nám  |  Facebook