Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci
Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
Noc, kdy shořela jihlavská synagoga
Je noc 29. března 1939, Schillerova třída se plní lidmi. Všichni míří směrem k židovské synagoze, která je nyní zahalena v kouři. Těžko se tu dýchá, všude kolem panuje chaos. V tvářích udivených jihlavanů se odrážejí oranžové plameny, které pozvolna likvidují honosnou stavbu židovského templu, jež od roku 1863 dominuje západnímu cípu města. Chvílemi je slyšet ostrý zvuk rozbíjeného skla, to se někdo snaží přivést do doutnající budovy více vzduchu, aby zkáza byla ještě mohutnější. Stále se zbíhají další a další lidé. Tohle kruté divadlo si přece nenechají ujít. Pár jihlavských Němců z davu se nezdráhá projevovat své nadšení, zatímco se z hořící budovy ozývá praskání trámů a tupé zvuky bortících se vnitřních stěn. Oheň už zkázu téměř dokončil. Na místo teprve teď dorazili němečtí hasiči. Rychle zhodnocují situaci a zaměřují se spíše na ochranu okolních budov. Jsou dvě hodiny ráno. Když se konečně podaří oheň uhasit, ze synagogy zbývá jen torzo obvodových zčernalých zdí. Všude je cítít ostrý odér spáleniště, který ještě několik dní bude kolemdoucí štípat do očí.
Jihlavská Schutzpolizei neprodleně zahájila vyšetřování. Již na místě bylo zatčeno několik osob, kteří svoji aktivitou budili podezření. Nejdříve se objevily domněnky, že požár byl způsoben výrostky z řad jihlavské Hitlerjugend, což bylo záhy vyvráceno. Pár dní po požáru byl povolán lidový soud, který však byl po pár dnech rozpuštěn z obavy z dalších nacionalistických výpadů z řad jihlavských Němců. Ve městě byl vyhlášen vyjímečný stav, po 10. hodině večerní byl stanoven zákaz vycházení. Následovalo sestavení vyšetřovací komise, která ve vyšetřování dále pokračovala. V komisi byli zastoupení dva členové wehrmachtu, dva členové SS, státní policisté a jeden německý občan. Po řadě výslechů a ohledání místa činu vypátrala komise pravé viníky, kteří však nebyli nikdy potrestáni. Jednalo se o skupinu německých občanů, vesměs řemeslníků a nižších úředníků. Těchto šest mužů za podpory dalších německých občanů se v inkriminovaný den vydali na pozemek synagogy, kde ukryli kanystry s benzínem, následně skupinka zamířila do Kirschnerova hostince v Žižkovi ulici (sídlil naproti dnešnímu Dělnickému domu) a zdržela se zde až do půlnoci. Poté muži zamířili zpět k synagoze a vnikli dovnitř. Hořlavinu rozlili po budově a zapálili. Požár jako první zaznamenal MUDr. A. Fürst bydlící ve vedlejším domě, ten ihned zalarmoval policii. 7. dubna v nočních hodinách byla zapálena obřadní síň na židovském hřbitově a poničeny náhrobky. V této souvislosti byli gestapem zatčeni bratři Küssové a jistý pan Schwarzirg. Všichni byli propuštěni po dvou týdnech z vyšetřovací vazby na přímý zákrok policejního ředitele Emanuela Sládka, k odsouzení viníků nikdy nedošlo. Obřadní síň byla nakonec demolována a nahrazena zdí. Ponechány byly pouze nízké objekty márnice s kanceláří a byt hrobníka.

Torzo vypálené obřadní síně na jihlavském židovském hřbitově (stav v roce 1944)
 
Způsobená škoda byla vyčíslena na 261 000 Kč, pojistka nebyla nikdy proplacena. Židovská obec měla ruiny synagogy zlikvidovat do 1. července 1939. Místními novinami byla stavba označena jako "symbol židovské arogance, který panovačně dominoval Schillerově ulici uprostřed města a nyní navždy zmizí". Náklady na likvidaci činily 50 000 korun. Poté došlo k ohrazení nyní již městského pozemku vysokým plotem. K bohoslužebným účelům poté ještě nějakou dobu sloužil nadační dům v Benešově ulici č. 30, posléze jihlavská židovská obec nadobro zanikla. V červenci 1939 se objevila zpráva o plánované výstavbě nového kulturního domu na pozemku synagogy, tato stavba se nikdy nerealizovala. Po válce židovská náboženská obec zažádala o přešetření případu. Vyšetřovací komise na základě výpovědí dozorců věznice gestapa vypátrala viníky, avšak soudní proces nikdy nebyl zahájen, neboť bylo nutné všechny Němce urychleně vystěhovat za hranice Československa. Tím pádem byla řada soudních jednání přerušena.

Dnes už nám synagogu připomínají pouze dobové fotografie a pamětní deska umístěna na hradební zdi lemující park Gustava Mahlera, který dnes ve své zeleni skrývá kamenné základy této honosné stavby. Ač toto místo zažilo své bolestné okamžiky, dnes zde panuje klid a pohoda. Avšak i tento klid stále sebou nese určitou naléhavost... byly to těžké doby, holocaust nepřežilo více než 1300 jihlavských židů.

Autor: Vojtěch Jiřiště

Zdroje:
Jihlava - historie / kultura / lidé, Nakladatelství Lidové Noviny 2009
Jiří Vybíhal: Jihlava pod hákovým křížem

Ladislav Vilímek - Židovský hřbitov v Jihlavě (regionalist.cz)
Ladislav Vilímek - Židé v Jihlavě v letech 1939 - 1945 (regionalist.cz)
www.zanikleobce.cz



O projektu  |  Napište nám  |  Facebook